Zde je přepis článku, který vyšel v časopisu Harper´s Bazzar. Podle jejich sloganu je to "...nejprestižnější a nejdéle vydávaný módní časopis na světě, který je inspirativní učebnicí stylu pro sebevědomou ženu s vlastním vytříbeným názorem a především s neuvěřitelně luxusním vkusem..." Tento vkus prokázal, když věnoval dvoustranu svého únorového čísla 2012 podpoře Rané pěstounské péče. 

Jen dočasná náruč rodičů

Už za dva roky by nemělo žádné dítě do tří let skončit v kojeneckém ústavu. Rozhodl o tom ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Vyslyšel tak opakované volání Evropské Unie po zrušení Kojeneckých ústavů. Skvělý nápad, řeknete si. Do roku 2014 však stát musí sehnat pět set pěstounských rodin. V tuto chvíli poskytuje ranou pěstounskou péči v Česku rodina jediná. Alžběta a Vratislav Hláskovi z Prahy.

Nenapravitelné škody

Raná pěstounská péče umožňuje novorozeným dětem odkázaným na péči státu prožít první týdny či měsíce života v rodinném prostředí. Možná se říkáte, že v tu dobu stejně děti jen spí a nic ze svého dětství si nepamatují. Vědci však dokazují opak. Výzkum odborníků z Institute of Psychiatry (IoP) King's College London se zaměřil na reakce mozku spících miminek při rozdílných zvucích z okolí. Pomocí funkční magnetické rezonance zjistili, že zvláštní oblasti v mozku, které zpracovávají zvuk, jsou citlivější, než se dříve předpokládalo. Již u tříměsíčních miminek tyto speciální oblasti reagují rozdílně na lidské a ne-lidské zvuky a jednoznačně rozlišují pozitivní, negativní a neutrální emoce. "Tento objev přináší zásadní pokrok do našeho chápání vývoje dětí. Ovlivňuje nejen to, jak pohlížíme na vliv sociálního prostředí na mozek dítěte, ale i další výzkum o tom, jak mozkové funkce a jejich vývoj souvisí s pozdějšími problémy v sociální komunikaci," říká vedoucí výzkumu Profesor Declan Murphy. "Člověk by si myslel, že spící dítě by nemělo slyšet, ale zjevně jeho mozek zpracovává zvuky, i když spí."

Měření tak jednoznačně potvrdila, že už i spící nevmluvňata rozlišují hlasy blízkých a cizích lidí i hlasy jiných dětí a jejich neutrální, pozitivní nebo negativní emocionální zabarvení.

Dokážete si tedy představit, jaký vklad do života si nese dítě, byť po pár týdnech strávených v kojeneckém ústavu? Nejenže se neustále mění hlas pečujících osob, ale i opakovaný pláč ostatních dětí v něm musí zanechat nenapravitelné škody.

Ti první

Nejen tomu se snaží zabránit Raná pěstounská péče. Jejími jedinými představiteli jsou v současnosti zmiňovaní manželé Hláskovi. Přestože mají své dvě děti, devítiletou Kristýnu a o dva roky starší Báru, rozhodli se pomoci ještě dalším dětem. "Řadu let jsme se s manželem věnovali dětem, které nemohly vyrůstat ve funkčních rodinách. Nejdřív jsme se věnovali dětem, které odcházely z dětského domova nebo z nefunkčních rodin do samostatného života. Některé následky způsobené pobytem v ústavu už se napravit nepodařilo. Bylo jasné, že kdyby se vše řešilo dříve, měly by to tyto děti jednodušší. Šli jsme tedy věkovými kategoriemi až na samotný začátek. Rozhlídli jsme se kolem a zjistili jsme, že se u nás děti umisťují do kojeneckých ústavů stále jak na běžícím pásu a nikdo s tím nic nedělal," popisuje své "začátky" s ranou pěstounskou péčí Alžběta Hlásková.

Ve snaze něco změnit se s mužem podívali do zákonů a zjistili, že vše je podchyceno institutem pěstounské péče na přechodnou dobu, jen nikdo této možnosti nevyužívá. V roce 2008 tedy napsali projekt Narodit se do rodiny, aby děti už vůbec nebyly zatíženy deprivací z pobytu v ústavním zařízení, a předložili ho Krajskému úřadu Středočeského kraje. "Naštěstí jsme narazili na velmi vstřícné lidi a během roku a po předepsané přípravě mohlo první dítě směřovat ne klasickou cestu do kojeneckého ústavu, ale do pěstounské péče na přechodnou dobu. Z praktických zkušeností i z nejnovějších neurovědeckých poznatků jasně vyplývá, že jsou první měsíce života pro zdravý vývoj člověka opravdu klíčové. Přebíráme tedy děti přímo z porodnice a žijí v naší rodině do té doby, než se vyřeší jejich právní situace. Zatím jsme všechny děti poté předávali do osvojení. Je však možné předávat dítě i do biologické rodiny, pokud se rodička rozhodne svou mateřskou roli přijmout."

Hlavní slovo - úřady

Touto cestou se podařilo Hláskovým "zachránit" pět dětí, s tím, že to zatím poslední čeká na rozhodnutí soudu. Jsou právě soudy a úřady, které svým pomalým jednáním situaci protahují a komplikují. Jedno z dětí tak strávilo ve své přechodné rodině celý rok a půl. Hláskovi dětem nedávají křestní jména. Místo toho se je snaží oslovovat nejrůznějšími zdrobnělinami. A čeština je v tomto případě nevyčerpatelná. Cílem totiž není dítě si "nechat", ale pouze mu pomoci překlenout nejdůležitější období v rodinném prostředí. Alžběta Hlásková k tomu z vlastních zkušeností dodává: "

Ranou pěstounskou péči by měli poskytovat lidé, kteří už mají uspokojené rodičovské potřeby."

Zásadní pro dítě není pouze to, že nemusí do ústavní péče, ale také okamžik předání do nové rodiny. "Potvrdilo se, že jestliže se dítě naučí pevnou vazbu vytvořit, zvládne ji překlopit na jinou pečující osobu. Pokud je dítě v tuto dobu v ústavní péči, výlučnou vazbu se vůbec tvořit nenaučí, což ho diskvalifikuje na celý život," dodává bývalá učitelka Alžběta Hlásková a pokračuje: "Sami jsme si projekt RPP vymysleli, proto jsme si byli vědomi, že jejím úkolem není přijmout dítě na celý život za vlastní, ale poskytnout mu to, co opravdu potřebuje – tedy žít v rodinném prostředí do doby, než může být umístěno do definitivní rodiny. Po celou dobu je potřeba pracovat na tom, abychom připravili dítě (a samozřejmě i sebe) na předání."

Zásadní rozhodnutí

Být pěstounem RPP má samozřejmě svoje úskalí a nemůžete se jím stát ze dne na den. Nejdříve musíte zvážit podmínky, do kterých chcete nové miminko přivést. To že máte v hlavě vše srovnáno vy, ještě neznamená, že jsou na tom stejně také vlastní děti.

V řadě případů se o roli pěstounů ucházejí rodiče, kteří mají děti příliš malé a nebo je dokonce teprve čekají.

Dalším rizikem je, že nemáte ještě zcela naplněné vlastní rodičovské potřeby, takže by se mohlo snadno stát, že místo pěstounské péče budete mít tendenci převzít roli rodičovskou. Ještě tedy než se rozhodnete otevřít náruč miminku, které by za jiných okolností mířilo do kojeneckého ústavu, zvažte, zda jste opravdu vhodný kandidát na RPP. /viz: Jste vhodný kandidát? /

Podpora okolí

Do tohoto okamžiku prošlo nebo prochází Ranou pěstounskou péčí celkem pět dětí. Může se vám to zdát málo, ale rodina Hláskových je stále jediná, která RPP nabízí. Další páry se připravují a je otázka času, než se pustí do svého "poslání" naostro. Mezi úskalími, která si musíte v hlavě srovnat ještě předtím, že se do RPP pustíte, je také reakce okolí. Ne každý dokáže pochopit, že se staráte o cizí dítě a navíc jen na dobu přechodnou. "Naše okolí nás podporuje. Zpočátku tomu někteří lidé těžko rozuměli, neuměli si to představit, promítali si do toho svoje obavy o schopnosti takovou péči poskytovat. Nyní u nás je už páté miminko, takže i ti, kteří s tím zpočátku měli problém, viděli a pochopili nesporné výhody RPP oproti ústavní péči, které by jinak bylo dítě vystaveno. Po delším pozorování toho, jak to probíhá u nás, začali někteří lidé v našem okolí dokonce uvažovat o tom, že by rádi tuto službu začali také poskytovat," odpovídá na mou otázku Alžběta Hlásková.

Miminka potřebují rodinu

Být první s sebo nese výsady i povinosti. Manželé Hláskovi si tento fakt uvědomují každý den: "Být první a žel stále jediní není snadné ani proto, že nemine den, kdy bychom já či manžel neposkytli několik rozhovorů lidem, kteří tomu potřebují porozumět, odpovídáme na e-maily a telefonáty zájemcům o RPP, novinářů, snažíme se o osvětu. Tento čas bereme z našeho rodinného či pracovního času a stojí nás to i nemalé finanční prostředky. Zájem o RPP je však opravdu veliký, takže bude potřeba vytvořit pracovní tým, který si tuto práci rozdělí. Bude-li mít někdo z Vašich čtenářů nápad, jak získat prostředky na pokračování v tomto procesu, může se nám ozvat. A to i v případě, že by někdo měl chuť se do takové práce pustit s námi. Další informace najdete na stránkách www.rpp.cz. Vždyť přeci miminka potřebují žít v rodině ...i ta, která žádnou nemají."

Box:

Jste vhodný kandidát?

Než se rozhodnete pustit do RPP, odpovězte si pravdivě na následující otázky:

Jste už zralí lidé s dobrými předpoklady a schopnostmi pro péči o děti, výchovu a rodičovství?

Jste si vědomi, že RPP je služba dítěti nikoliv naplnění Vaší touhy po dítěti?

Máte stabilizovanou rodinnou situací, máte podporu partnera?

Máte dostatečné materiální a sociální zázemí, abyste se mohli o děti bezpečně starat u sebe doma?

Pokud pracujete, jste schopni ze dne na den přerušit své pracovní aktivity a převzít dítě do péče?

Máte dobré rodinné zázemí, které bude mít pochopení pro Vaše rozhodnutí stát se pěstouny RPP?

Jste přiměřeně vzdělaní v oblasti péče o děti v obtížné rodinné situaci?

Rozumíte tomu, proč je pro děti potřebná právě přechodná pěstounská péče?

Jste si vědomi, že cílem RPP je předání dítěte původní či osvojitelské rodině?

Nebudete mít chuť změnit svoji péči na trvalou péči o dítě, pokud se právní uvolnění dítěte bude natahovat?

Jste si jisti, že nemáte spíše touhu po trvalé péči o další dítě?

Budete umět připravit sebe, svoji rodinu a nejbližší okolí na předání dítěte původní či osvojitelské rodině?