Jednotlivé typy náhradní rodinné péče

I. Osvojení (adopce)

Osvojeno může být jen dítě právně volné, tzn. že je naplněna jedna z níže uvedených podmínek:

• rodiče dali souhlas s osvojením,
• rodiče byli zbaveni rodičovského zodpovědnosti,
• soud vyslovil nezájem rodičů.

U osvojení platí všechna tři níže uvedená pravidla:

• zanikají vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a biologickými rodiči včetně vyživovací povinnosti a
• vzniká mezi osvojitelem a osvojencem takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi. Dále mezi osvojencem a příbuznými osvojitele vzniká poměr příbuzenský. Osvojitelé mají rodičovskou zodpovědnost při výchově dětí. O osvojení může rozhodnout jen soud
• osvojenec bude mít příjmení osvojitele.

Osvojení se dělí na

• zrušitelné
• nezrušitelné, které nelze zrušit. Osvojitelé jsou v tomto případě zapsáni jako rodiče v matrice a v rodném listu dítěte.

II. Pěstounská péče

Nahrazuje péči rodičů, kteří ale neztrácejí rodičovskou zodpovědnost. Do pěstounské péče dítě opět svěřuje soud, biologičtí rodiče jsou účastníky řízení a doručuje se jim rozsudek. Rodiče tak vědí, kde jejich dítě vyrůstá. Pokud by ale chtěli dítě převzít zpět do své péče, musí požádat soud o zrušení pěstounské péče. Soud pak pečlivě zváží, zda původní rodina má podmínky a předpoklady pro zdárnou a pečlivou výchovu dítěte. K tomu si vyžádá posudky, potvrzení a zprávu oddělení sociálně právní ochrany dítěte místně příslušného městského úřadu.

Pěstounská péče má většinou charakter dlouhodobé pěstounské péče. V některých případech soud rozhodne o kontaktu dítěte s biologickou rodinou, který pěstouni pak zajišťují. Dítě zde vyrůstá tedy velmi často až do dospělosti.

Pěstouni nemají k dítěti rodičovskou zodpovědnost, tzn. že nemohou rozhodovat v důležitých životních záležitostech dítěte. V takových případech musí dávat souhlas rodiče nebo opatrovník.

Od roku 2006 byla uzákoněn institut pěstounské péče na přechodnou dobu. Pokud se jedná o pěstounskou péči ihned po narození dítěte, která je krátkodobá a trvá pouze do právního uvolnění dítěte pro osvojení či převzetí péče biologickou rodinou, začíná se používat právě termín Raná pěstounská péče. Pěstounská péče na přechodnou dobu může však být využívána i pro starší děti, o které rodiče např. nemohou krátkodobě pečovat z důvodu hospitalizace, případně pro jiné situace, kdy je potřeba dítě krátkodobě umístit do náhradní rodinné péče. Pěstouni na přechodnou dobu zpravidla zároveň dítě připravují buď na přechod zpět do biologické rodiny nebo do dlouhodobé pěstounské péče či do osvojení.

III. Poručenská péče

V případě, že je dítě právně volné (viz část I. Osvojení), pěstoun se může stát poručníkem. Pak má k dítěti rozhodovací práva.

IV. Hostitelská péče 

I když zákon termín "hostitelská péče" neužívá, běžně se jím označuje pobyt dítěte z ústavu u jiných osob než rodičů, který od 1. 4. 2000 umožňuje § 30 zákona č. 359/1999Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. Budeme tedy nadále i my používat vžitý název hostitelská péče.

Kdo o hostitelské péči rozhoduje

Hostitelskou péči resp. pobyt dítěte u rodičů či jiných fyzických osob může dítěti s nařízenou ústavní výchovou povolit ředitel či jiný pověřený pracovník ústavního zařízení za těchto podmínek:

• k pobytu dá předchozí písemný souhlas obecní úřad obce s rozšířenou působností místa trvalého bydliště dítěte,
• je-li místo trvalého pobytu osob, u kterých má dítě pobývat, odlišné od trvalého pobytu dítěte, musí si obecní úřad před vydáním souhlasu vyžádat vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností místa trvalého bydliště těchto osob (žadatelů),
• jestliže bylo dítě do ústavního zařízení umístěno na základě žádosti rodičů nebo jiných zákonných zástupců, je potřeba i jejich předchozí písemný souhlas, pokud získání tohoto souhlasu nebrání vážná překážka,

Hostitelskou péči lze povolit i u dítěte, které se v ústavním zařízení nachází na základě předběžného opatření, takže ústavní výchova dosud není nařízena. Toto stanovisko nám v jednom sporném případu písemně potvrdilo i MPSV.

Žádost o hostitelskou péči se podává u ředitele ústavního zařízení, které si pak samo vyžaduje výše uvedený předchozí souhlas resp. souhlasy.

Jak dlouho může hostitelská péče trvat

První pobyt může být povolen nejvýše na 14 dnů, může však být na základě písemného souhlasu výše uvedeného obecního úřadu místa trvalého bydliště dítěte neomezeně prodloužen na delší dobu.

Pobyt může být také pravidelně nebo nepravidelně opakovaný (víkendy, prázdniny). Ke každému opakovanému pobytu je však zapotřebí nové rozhodnutí a výše uvedené souhlasy obdobně jako k prvému pobytu.

Jaké podmínky musí splňovat žadatel o hostitelskou péči

Zákon v tomto směru žádné podmínky pro žadatele o hostitelskou péči neurčuje. Z toho důvodu je praxe značně nejednotná a záleží na obecním úřadu obce s rozšířenou působností, jaká kriteria si v konkrétních případech stanoví.

Samozřejmě je nutno mít za prokázáno, že žadatelé skýtají záruku řádné péče o dítě. Měly by to tedy být osoby občansky i trestně bezúhonné, s vhodnými bytovými podmínkami a bez finančních problémů. Péči o dítě totiž obvykle plně hradí z vlastních zdrojů, neboť zákon žádné hmotné zajištění pro hostitelskou péči nestanoví. Pouze v případě dlouhodobého pobytu by bylo možno domáhat se alespoň přídavku na dítě jako zvláštní příjemce.

Úřadům obvykle postačuje provedení sociálního šetření a výpis z rejstříku trestů, někdy se ale vyžaduje i psychologické vyšetření žadatelů.

V jakých případech se hostitelská péče využívá

Dlouhodobá hostitelská péče se nejčastěji využívá u dětí, které by měly přejít do osvojení nebo pěstounské péče k žadatelům o hostitelskou péči, ale buď ještě nejsou splněny všechny právní předpoklady a je vhodné, aby dítě bylo v rodině co nejdříve, anebo jsou sice splněny právní podmínky osvojení či pěstounské nebo poručenské péče, ale prostřednictvím hostitelské péče se má ověřit, zda se dítě s novou rodinou dobře sžije a zda rodina jeho výchovu zvládne. V tomto případě se obvykle jedná o děti starší nebo zdravotně handicapované či výchovně problémové.

Opakovaná a pokud možno pravidelná víkendová a prázdninová hostitelská péče je vhodná pro děti spíše staršího školního věku nebo s již ukončenou povinnou školní docházkou, které nemají šanci na trvalou náhradní rodinu a prostřednictvím hostitelské péče mají možnost poznat život ve funkční rodině, navázat stabilní citové vztahy, získat víc podnětů i motivaci k pozitivnímu chování a hlavně mít "svého" člověka. Hostitelská rodina nezřídka dítěti pomáhá po dosažení zletilosti při vstupu do samostatného života. Ideální je, pokud takováto hostitelská péče postupně přeroste v péči pěstounskou.

Kdy je hostitelská péče nevhodná

Hostitelská péče je nevhodná převážně u malých dětí (ve věku zhruba od jednoho do osmi let), které se často velmi rychle citově naváží na hostitelskou rodinu a nedokáží rozumově zpracovat nutnost návratů do ústavního zařízení. Takové návraty je pak většinou silně traumatizují. V těchto případech je vhodné udělat vše pro nalezení trvalé náhradní rodiny, a to případně i profesionální, jejichž .síť by bylo zapotřebí urychleně vytvořit.

Za nevhodné se dále považují jednorázové pobyty, bez perspektivy opakování a rozvíjení vzájemných vztahů.

I když zákon termín "hostitelská péče" neužívá, běžně se jím označuje pobyt dítěte z ústavu u jiných osob než rodičů, který od 1. 4. 2000 umožňuje § 30 zákona č. 359/1999Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. Budeme tedy nadále i my používat vžitý název hostitelská péče.

Kdo o hostitelské péči rozhoduje

Hostitelskou péči resp. pobyt dítěte u rodičů či jiných fyzických osob může dítěti s nařízenou ústavní výchovou povolit ředitel či jiný pověřený pracovník ústavního zařízení za těchto podmínek: 

• k pobytu dá předchozí písemný souhlas obecní úřad obce s rozšířenou působností místa trvalého bydliště dítěte,
• je-li místo trvalého pobytu osob, u kterých má dítě pobývat, odlišné od trvalého pobytu dítěte, musí si obecní úřad před vydáním souhlasu vyžádat vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností místa trvalého bydliště těchto osob (žadatelů),
• jestliže bylo dítě do ústavního zařízení umístěno na základě žádosti rodičů nebo jiných zákonných zástupců, je potřeba i jejich předchozí písemný souhlas, pokud získání tohoto souhlasu nebrání vážná překážka,

Hostitelskou péči lze povolit i u dítěte, které se v ústavním zařízení nachází na základě předběžného opatření, takže ústavní výchova dosud není nařízena. Toto stanovisko nám v jednom sporném případu písemně potvrdilo i MPSV.

Žádost o hostitelskou péči se podává u ředitele ústavního zařízení, které si pak samo vyžaduje výše uvedený předchozí souhlas resp. souhlasy. 

Jak dlouho může hostitelská péče trvat

První pobyt může být povolen nejvýše na 14 dnů, může však být na základě písemného souhlasu výše uvedeného obecního úřadu místa trvalého bydliště dítěte neomezeně prodloužen na delší dobu.

Pobyt může být také pravidelně nebo nepravidelně opakovaný (víkendy, prázdniny). Ke každému opakovanému pobytu je však zapotřebí nové rozhodnutí a výše uvedené souhlasy obdobně jako k prvému pobytu.

Jaké podmínky musí splňovat žadatel o hostitelskou péči

Zákon v tomto směru žádné podmínky pro žadatele o hostitelskou péči neurčuje. Z toho důvodu je praxe značně nejednotná a záleží na obecním úřadu obce s rozšířenou působností, jaká kriteria si v konkrétních případech stanoví.

Samozřejmě je nutno mít za prokázáno, že žadatelé skýtají záruku řádné péče o dítě. Měly by to tedy být osoby občansky i trestně bezúhonné, s vhodnými bytovými podmínkami a bez finančních problémů. Péči o dítě totiž obvykle plně hradí z vlastních zdrojů, neboť zákon žádné hmotné zajištění pro hostitelskou péči nestanoví. Pouze v případě dlouhodobého pobytu by bylo možno domáhat se alespoň přídavku na dítě jako zvláštní příjemce.

Úřadům obvykle postačuje provedení sociálního šetření a výpis z rejstříku trestů, někdy se ale vyžaduje i psychologické vyšetření žadatelů.

V jakých případech se hostitelská péče využívá

Dlouhodobá hostitelská péče se nejčastěji využívá u dětí, které by měly přejít do osvojení nebo pěstounské péče k žadatelům o hostitelskou péči, ale buď ještě nejsou splněny všechny právní předpoklady a je vhodné, aby dítě bylo v rodině co nejdříve, anebo jsou sice splněny právní podmínky osvojení či pěstounské nebo poručenské péče, ale prostřednictvím hostitelské péče se má ověřit, zda se dítě s novou rodinou dobře sžije a zda rodina jeho výchovu zvládne. V tomto případě se obvykle jedná o děti starší nebo zdravotně handicapované či výchovně problémové.

Opakovaná a pokud možno pravidelná víkendová a prázdninová hostitelská péče je vhodná pro děti spíše staršího školního věku nebo s již ukončenou povinnou školní docházkou, které nemají šanci na trvalou náhradní rodinu a prostřednictvím hostitelské péče mají možnost poznat život ve funkční rodině, navázat stabilní citové vztahy, získat víc podnětů i motivaci k pozitivnímu chování a hlavně mít "svého" člověka. Hostitelská rodina nezřídka dítěti pomáhá po dosažení zletilosti při vstupu do samostatného života. Ideální je, pokud takováto hostitelská péče postupně přeroste v péči pěstounskou.

Kdy je hostitelská péče nevhodná

Hostitelská péče je nevhodná převážně u malých dětí (ve věku zhruba od jednoho do osmi let), které se často velmi rychle citově naváží na hostitelskou rodinu a nedokáží rozumově zpracovat nutnost návratů do ústavního zařízení. Takové návraty je pak většinou silně traumatizují. V těchto případech je vhodné udělat vše pro nalezení trvalé náhradní rodiny.

Za nevhodné se dále považují jednorázové pobyty, bez perspektivy opakování a rozvíjení vzájemných vztahů.