Mazlením miminek ovlivníte jejich budoucí schopnosti i zdraví
I když miminka vstupují do života s určitou genetickou výbavou a s nevratnou podobou prenatálních podmínek, neznamená to, že je jejich životní osud tímto jednou pro vždy určen.
Tyto zastaralé představy již naštěstí neoddiskutovatelně vyvrátil nový vědní obor Epigenetika.
Epigenetika studuje reverzibilní dědičné změny ve funkci genu, které nastávají bez ohledu na změny v sekvenci jaderné DNA. Jednodušeji řečeno epigenetické děje, mezi které patří zapínání, korigování výkonu či úplné vypínání genů, jsou vrcholem genetického řízení.
Epigenetické změny jsou ovlivnitelné, dědičné a v mnoha případech - pro opuštěná miminka naštěstí - vratné.
Několik praktických závěrů, které můžeme již nyní vyvodit z posledních několika desítek let epigenetických výzkumů, vychází zejména z poznatků ohledně vlivu stravy a rodičovské péče především v rané fázi lidského života.
Jaká doporučení z výše uvedeného tedy plynou pro péči o odložená miminka s nevstřícným startem do života?
Mazlením můžete pomoci nastavit jejich organismus tak, že budou v budoucnu daleko lépe zvládat stresové situace a budou i odolnější vůči nemocem. Mazlením v rané fázi vývoje dochází navíc ke změnám nejen v oblasti citové, ale kupodivu především v oblastech stavby mozku a genové exprese. I pro další generace lze dosáhnout změny toho, co bylo v předchozích generacích v rámci epigenetických modifikací nevhodně nastaveno. Kladným působením lze tak změnit i to, co se jevilo jako rodová dispozice či osud.
Poznámka pro "diplomované odborníky", jejichž poznání vychází ze studia před rokem 2000 a kteří ani netuší, kde se dnes nové vědní obory nacházejí: I kdyby se v budoucnu ukázalo, že to takto u lidí nefunguje, mazlením miminkům určitě neublížíte. A kdo si myslí že ano, potřebuje sám co nejdříve pomazlit.
Zde je zajímavé vystoupení MUDr. Cyrila Höschla, které se zabývá právě otázkou toho, co je vrozené a co získané.
