Převzato z www.rozhlas.cz
Pořad: Zaostřeno | 16. října 2014 | Stanice: ČRo Plus
Pěstounská péče funguje lépe díky změnám v legislativě
V Česku je nedostatek pěstounských rodin. Možné vysvětlení je to, že cesta žadatele o pěstounství je komplikovaná a zdlouhavá. Může trvat i rok. Nebo v nás poslání být pěstounem není.
Nová legislativa pěstounským rodinám pomáhá. Pěstouni dostávají za svou práci plat, doprovázející organizace pro ně připravují konzultace, školení i hlídání dětí jednou za rok na 14 dní. Pro pěstouny má i povinnosti. Pěstouni se potýkají s povinností udržovat a rozvíjet kontakt s biologickou rodinou a umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči.
Třicetiletá Veronika Šimůnková má na klíně šestnáctiměsíční Lucinku, která přibyla do rodiny ke 2 vlastním dětem. Lucinka je drobounká. „Má poruchu, genetický syndrom, plus vrozenou metabolickou poruchu, takže se vyvíjí pomaleji a v této chvíli váží 6,5 kila a vypadá spíš na 5 měsíců,“ říká pěstounka Veronika Šimůnková.
Když se před lety Veronice narodil handicapovaný syn, prognóza u něj nebyla dobrá. „Když jsem viděla, že chlapec se zlepšuje, dělá pokroky, rozhodla jsem se, že chci pomáhat nějakému dítěti, které by mělo mít také zdravotní postižení.“
Legislativně je pěstounská péče za poslední roky precizně ošetřena. „Legislativa se nám zamlouvá, je tam odborný dohled. Jediná nevýhoda je, že se hodně podporuje biologická rodina. Ta je nad pěstounem jako velký otazník.“
Petra Egnerová má v pěstounské a poručnické péči jedenáctiletou Nikolu. „Brali jsme si ji, když jí bylo 2,5 roku. Ona byla v Klokánku. Do roka se o ni starala její maminka. Má výhodu, že je empatická a dokáže se vcítit do druhýho. Což tyhle děti nemají.“
Legislativní změny, novela zákona, občanský zákoník přišly až v průběhu pěstounství. „Pro mě osobně je dobré, že jsem teď zaměstnaná a mám plat. Což jsem předtím neměla. Byla jsem doma jako maminka, která pečuje o 2 děti do 15 let. To je významná změna, která nám pomohla.“
Další významnou změnou, která se týká občanského zákoníku, je, že se posílil vliv biologické rodiny v pěstounské péči. „V některých případech to může být negativní. V našem případě je to otazník. Protože dcera chtěla fotografii maminky. Ta jí byla dodána přes Prevent, naši doprovázející organizaci. Dítě chce vidět, jestli je podobné mamince, hledá svoji identitu.“
Spoluautorem novely zákona o sociálně právní ochraně dětí je Miloslav Macela, který na ní pracoval v době svého působení na ministerstvu práce a sociálních věcí. V současné době se věnuje metodické, výzkumné a lektorské činnosti.
Novela reagovala na situaci, která v oblasti náhradní rodinné péče před rokem 2013 panovala. Asi 10 procent pěstounských péčí končila předčasně. Děti odcházely do dětských domovů nebo do jiných rodin. Bylo zjištěno, že to začíná u přípravy pěstounů, u jejich motivace, vstupovali do náhradní rodinné péče s jinými očekáváními a představami, než byla realita.
„Novela představuje asi 10 procent věcí, které je potřeba v České republice učinit. To, co tam bylo nastaveno, funguje. Rozvinul se systém služeb, které pěstouny doprovází. Zvýšil se počet pěstounských rodin, zhruba o 2 tisíce. Zvýšil se počet dětí, které nalezly řešení v náhradní rodině, zhruba o 3 tisíce.“
Povinnost pěstounů školit se, vzdělávat se a prohlubovat si své znalosti, souvisí s koncepcí profesionalizace pěstounské péče. Finanční prostředky od státu souvisí s určitými povinnostmi. Vzdělávací povinnost 24 hodin za rok vznikla při projednávání v Poslanecké sněmovně.
Další povinností je setkávat se jednou za 2 měsíce s pověřeným pracovníkem doprovázející organizace. Někomu to vadí, protože je pěstounem 10 let a najednou mu do rodiny jednou za 2 měsíce přichází někdo radit.
„Primárním prvkem v systému je dítě svěřené do pěstounské péče. To dítě je pod ochranou státu. Muselo odejít ze své rodiny a pěstouni jsou podporováni proto, aby mohli poskytovat dobrou péči dítěti. Povinnost pro doprovázející organizace, být v osobním kontaktu s pěstounem a s dítětem, spočívá v tom, aby vztah nebyl formální. Aby sociální pracovník rodiny a dítěte skutečně ty lidi znal, byl s nimi v osobním styku.“
Další pro pěstouny zásadní změnou nového občanského zákoníku je výrazné posílení práv biologických rodičů.
„Pěstounská péče není osvojení. Pěstoun, co se týče vztahu k dítěti, má omezená práva a povinnosti. V systému pro řešení situace dítěte musí být celý vějíř řešení. Pěstounská péče je mezipéče, kdy se pracuje s alternativou, že dítě se může ke svým rodičům vrátit. Důležitým prvkem v systému je fakt, že 75 procent pěstounů v ČR jsou příbuzní dítěte. I z tohoto pohledu je potřeba nahlížet na institut pěstounské péče.“
Novela zákona výrazně zlepšila podmínky pěstounské péče tady v České republice. Statistická data ukazují, že to funguje.
Autor: Mária Pfeiferová, Kamila Schusterová
