Propojení PPPD a práce OSPOD se podařilo

Holčička se narodila mamince, která již měla jiné děti, o které se s přítelem starala. Přítel se však nenechal ani u jednoho z dětí uvést jako otec. Další dítě už nechtěl, ale stalo se. Když se Holčička měla narodit, přítel na maminku začal tlačit, ať dá dítě k adopci. Maminka tedy z porodnice odešla bez miminka. Sociální pracovnice dala návrh o umístění holčičky do naší pěstounské rodiny. Když bylo Holčičce 6 týdnů, snažila se maminku zkontaktovat, aby dala souhlas s osvojením. Mamince se do toho ale nechtělo. Přesto nedělala nic pro to, aby miminko mohla převzít do péče. Když byla sociální pracovnice na návštěvě u nás, ukazovala jsem jí deník s fotkami, který dítěti vždy vedeme. Sociální pracovnice poprosila, jestli bych jí ho vytiskla. Vzala ho s sebou a založila do spisu. Při jedné návštěvě maminky si maminka ve spisu deníku všimla a projevila o něj zájem. Sociální pracovnice jí ho tedy nechala doma. Asi to byl ten okamžik, kdy maminka začala se sociální pracovnicí spolupracovat najednou otevřeně a začala s ní přemýšlet, co udělat, aby mohla převzít Holčičku do péče. Přítel si trval na svém, že dítě nechce, proto to znamenalo, že se musí maminka od něj odstěhovat i s dětmi. Sociální pracovnice jí pomohla najít levné bydlení, udělala s ní finanční rozpočet, jak by to sama maminka mohla zvládnout. Mezitiím jsme se začali s maminkou potkávat i my. Hned na první  návštěvě, když si maminka vzala Holčičku do ruky, jí Holčička v náručí usnula. Happy end už na sebe dlouho nenechal čekat. Ve třech měsících už byla Holčička doma. Dodnes zvládá péči o všechny děti. A přítel za ní stále chodí a pomáhá jí snad ještě víc, než dokud bydleli spolu... Sledovat příběh dále nám už však nepřísluší...