Jaké jsou hlavní přínosy pěstounské péče na přechodnou dobu?

Stále se nachází dost lidí, dokonce i z řad odborníků, kteří si nejsou jisti, zda je příklon k pěstounské péči správným krokem. Proto jsme si dovolili shrnout zde poznatky řady rodin, které již delší dobu poskytují pěstounskou péči na přechodnou dobu, a rodin, které dítě z PPPD převzaly.

• Dítě v PPPD není poškozeno ústavní deprivací, protože se v pěstounské rodině naučilo to nejdůležitější – vytvořit pevnou vazbu k pečující osobě (více zde).
• Je až překvapivé, jak dítě tuto pevnou vazbu dokáže v případě nouze překlopit na jinou osobu. Příroda bývala dříve nemilosrdná, matky daleko častěji umíraly v důsledku menší péče. Jsme tedy vybaveni schopností přejít do péče jiné osoby, tato péče však musí být výlučná. Pro dobré překlopení vazby je nutná shoda dospělých, znalost základních principů předávání dítěte z PPPD a dostupná odborná pomoc.
• Dítě v PPPD nemá opožděný psychomotorický vývoj, což je častým důsledkem ústavní výchovy.
• Dítěti v PPPD byla věnována výlučná pozornost, jaká je obyčejně věnována novorozenci. Není jedním z mnoha, je jedinečné a je k němu tak přistupováno. Daleko lépe tedy rozvíjí svoji sebeúctu a zvyšuje se šance na dobré začlenění do společnosti.
• Každá rodina má sice svoji atmosféru a svůj rytmus, ale tato rodinná prostředí jsou si podobnější, než je život v ústavní péči. Dítě procházející PPPD bylo od přijetí do rodiny pěstounů nošeno, houpáno, chováno, rozvíjeno na základě individuálních potřeb, pohybovalo se v běžném životě. Dítě tedy zvládne adaptaci lépe.
• Dítě prošlo PPPD je zvyklé na běžný život, je zvyklé chodit ven, na nákupy, na hřiště, po ulicích, zná běžnou vůni domácnosti při vaření, zná zvuky domácnosti (např. zná zvuk pračky, telefonu, komunikace členů rodiny mezi sebou i s přáteli) nebude tedy prožívat náročnou změnu podnětů, jaké jsou vystaveny děti po pobytu v ústavní výchově. Dítě v PPPD navíc není vystaveno pláči jiných dětí, kterému jsou děti v ústavní péči vystaveny i několik hodin denně. 
• Dítě je z PPPD zvyklé na kontakt s muži, ať už přímo v osobě pěstouna, přátel pěstounů, ale i mužů na ulici, v obchodech, na úřadech apod. Děti v ústavní výchově je často za celou dobu pobytu nepřijdou s muži vůbec do kontaktu, protože personál je z drtivé většiny tvořen ženami.
• Pěstouni PPPD dítě vytvářejí pečlivé záznamy, jak trávilo čas, který u nich bydlelo, pořizují bohatou fotodokumentaci. Když se později dítě k fotkám vrací, jsou to fotky z běžného života, není tedy před kamarády sekundárně viktimizováno tím, že musí ukazovat, že žilo v ústavu. Dítě prošlé ústavní výchovou často nemá na toto období zachovány žádné vzpomínky.
• Pěstouni PPPD dítě důvěrně znají. Mohou tedy být pro následnou rodinu průvodci při přebírání péče. Ukážou jim, jak o dítě pečovali, seznámí je podrobně s tím, co dítě už umí, co ho baví,  jak dítě prožívalo i náročnější situace, jak ho uklidnili, jak ho krmili, uspávali. A to vše se odehrává v přirozeném rodinném prostředí pěstounů, přebírající rodina může tedy návyky dítěte přenést do svého domova. Ústavní režim se do domácího prostředí přenáší daleko hůře.
• Díky tomu, že pěstouni mají v PPPD v jednom okamžiku zpravidla pouze jedno dítě (výjimkou jsou např. dvojčata či sourozenci), mohou být nápomocni při tvorbě IPOD, čímž se urychlí období právní nejistoty, aby se příběh dítěte posunul k definitivnímu řešení. Oporou pěstounům i OSPODům jsou navíc pracovníci doprovázejících organizací. K takto individuálnímu přístupu nemají ústavní zařízení kapacitu.
• Přebírající rodina má v pěstounech i průvodce a pomocníky po převzetí péče, mohou jim zavolat, když si nejsou jisti. Poskytnou jim informace o tom, jak podobné situace dítě zvládalo v rodině pěstounů.
• Pěstouni PPPD po celou dobu zajišťují dítěti veškeré lékařské prohlídky a potřebná vyšetření. Většinu těchto výkonů je možné zajistit ambulantně. Dítě tak nemusí trávit ve zdravotnickém zařízení čas, kdy žádnou zdravotní péči nepotřebuje. Pokud má dítě zdravotní potíže vyžadující hospitalizaci, nastoupí do nemocnice jako doprovod. Pro potřeby zprostředkování náhradní rodinné péče (nalezení vhodných osvojitelů) zajistí pěstouni ambulantně posudky pediatra, psychologa i dalších odborníků. 

Pokud toto vše někteří pěstouni PPPD nečiní, 

• svědčí to spíše o potřebě navýšit počet hodin přípravy a věnovat se náplni příprav tak, aby byla eliminována veškerá možná rizika spojená s náhradní rodinnou péčí. 
• Dále je nutné zajištění odborné pomoci pěstounům formou doprovázení minimálně v tom rozsahu, ve kterém byla schválena v novele o sociálně-právní ochraně dětí. Řada  pěstounů na přechodnou dobu má již teď splněných povinných 24 hodin vzdělávání, protože chtějí svoji práci dělat co nejlépe a snaží se rozšířit si svoje znalosti do všech souvisejících oblastí.

Rozhodně jsme rádi, že řada pracovníků v oblasti NRP upozorňuje na rizika spojená s výkonem PPPD.

• Často je argumentováno tím, že někteří žadatelé se zajímají o PPPD jen z finančních důvodů, že nemají dostatečný morální a odborný předpoklad, že nemají vhodnou rodinnou situaci. To je jistě pravda. Všem zaměstnavatelům se hlásí i uchazeči, kteří pro dané povolání nemají předpoklady.
• Od terénních sociálních pracovníků však víme, že některé nevhodné uchazeče posílají na oddělení NRP dokonce úřady práce. 
• Souhlasíme tedy s tím, že je nutné žadatele důkladně prověřovat. Již nyní žadatelé musejí dokládat svůj příjem, bezdlužnost, zdravotní způsobilost, právní bezúhonnost, dobrou pověst v místě bydliště, procházejí psychologickými testy a přípravami, což vše umožňuje vyřadit nevhodné uchazeče. Po zařazení k výkonu PPPD jsou pod pravidelným dohledem OSPOD a doprovázející organizace.
• Jsou tak přísná kritéria jsou kladena i na zaměstnance ústavních zařízení? I do těchto zařízení se hlásí osoby nevhodné pro výkon tohoto povolání a je na každém zařízení, aby si svoje zaměstnance pečlivě vybírala.

Další postřehy najdete i v článku

Proč je PPPD tak důležitá?