To dítě není moje!

Manželský pár po pár letech. Ne vždycky se manželství podaří. V tomto případě se ženě narodila holčička z mimomanželského vztahu. Manžel si na převzetí dítěte netroufal, bál se, jak by zvládal vztah k dítěti, které není jeho... Doporučil ženě, ať dá souhlas s osvojením.

Žena odešla z porodnice bez Holčičky, kterou právě přivedla na svět. Holčička zůstala v porodnici sama. Sociální pracovnice proto hned dala návrh na svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu do prověřené rodiny, aby mohla mezitím zjistit, co se dá dělat. Rodina holčičku převzala do péče, holčička měla stále někoho, kdo ji mohl nosit v náruči, hladit ji, krmit a koukat se při tom navzájem do očí. Měla rodinu, která pravidelně dokumentovala pokroky miminka, monitorovali pečlivě, jak miminko prospívá, co mu dělá dobře, co ho uklidňuje.

Sociální pracovnice hned našla manželskému páru psychologa. Krize vztahu se ukázala jako hluboká. Matka však nechtěla přijít o možnost kontaktu s dítětem, osvojení tedy nepřicházelo v úvahu. Naštěstí se mezitím podařilo zjistit, že by Holčičku převzala do dlouhodobé pěstounské péče rodina, která byla ochotna zajistit, aby se matka mohla s Holčičkou potkávat. Ba dokonce rodina, která by případně pomohla Holčičku do rodiny vrátit, kdyby se ukázalo, že to původní rodina zvládne.

Vše je vyřešeno a Holčička má domov. Ani jeden den nemusela strávit v ústavní péči. Do rodiny byla holčička předána bez poškození vývoje. Na cestu s sebou dostala fotodeníček, kde je spousta fotografií a povídání o tom, jak se holčičce dařilo do doby, než mohla jít do dlouhodobé péče přebírající rodiny. Sociální pracovnice odvedla skvělou práci. Kdo to ocení?